Energetické audity

Definice - legislativa

Povinnost vypracovávat energetické audity je stanovena zákonem č.406/2000 Sb., v § 9. Podrobnosti náležitosti energetického auditu jsou pak dány prováděcí vyhláškou č.213/2001 Sb., která byla v roce 2004 novelizována vyhláškou č.425/2004 Sb. Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství. Výsledkem auditu je návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor.

Zákon 406/2000 Sb. ve znění změny č. 318/2012 Sb. a prováděcí vyhláška 213/2001 Sb. stanovují, kdy vzniká povinnost zpracování energetického auditu takto:

(1) Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.

(2) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby s výjimkou uvedených v odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie.

(3) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií, stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie.

(4) Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem.

Oprávněnou osobou ke zpracování energetického auditu je energetický auditor, který splnil požadavky zákona č.406/2000, § 10. Energetičtí auditoři splňující tyto podmínky, jsou zapsáni v seznamu energetických expertů, vedeným Ministerstvem průmyslu a obchodu. Energetický auditor je fyzická osoba, která složila předepsané zkoušky na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) a obdržela osvědčení o způsobilosti vykonávat činnost energetického auditorství. Toto osvědčení vydává pouze MPO.

Smyslem energetického auditu je provést rozbor stávajícího energetického hospodářství - stavební konstrukce budovy, vytápění, přípravy teplé vody, větrání, chlazení a osvětlení. Na základě tohoto rozboru se navrhnou jednotlivá dílčí opatření.

Poté se vybraná dílčí opatření sestavují do tzv. komplexních variant, které musí být minimálně 2. Komplexních variant může případně být i více - toto záleží na zadání a dohodě mezi zpracovatelem a zadavatelem auditu. Počet variant ovlivní výslednou cenu auditu.

Každá z variant se posoudí z hlediska technického, ekonomického a environmentálního.

Z hodnocených variant je vybrána jediná, kterou následně energetický auditor doporučí k realizaci. V rámci auditu je provedeno zdůvodnění konkrétního výběru. Zde hrají důležitou roli dvě hlediska – legislativní požadavky a zájmy objednatele EA.

Podklady

Projektová dokumentace stávajícího stavu budovy – vnitřní dispozice, rozměrové uspořádání budovy, skladby konstrukcí
Základní údaje o systémech TZB – revizní zprávy, podklady o zdrojích a spotřebičích
Účetní doklady spotřeby energie za poslední 3 roky – elektrická energie, zemní plyn, pevná paliva, CZT...
Informace o provozu a užívání objektu za poslední 3 roky
Prohlídka objektu

Pokud není k dispozici výše uvedená projektová dokumentace stávajícího stavu, je nutno provést pasportizaci objektu v rozsahu odpovídajícím složitosti.

V případě absencí některého z výše uvedených podkladů postupuje energetický auditor odborným odhadem, popř. dle zkušeností z obdobných objektů.

Výsledkem je Zpráva o energetickém auditu, kde je uvedeno:

Analýza a zhodnocení stávajícího stavu
Definice jednotlivých opatření
Sestavení a posouzení jednotlivých variant
Posouzení variant z hlediska úspor energie, technického, ekonomického environmentálního.
Výběr finální varianty a doporučení k realizaci

Pokud je EA jako jeden z podkladů pro žádost v rámci dotačních titulů nebo je předmět vlastnictví organizační složky státu je doporučení energetického auditora závazné.

Rozdíl mezi energetickým auditem a posudkem

u energetického auditu je ze zákona nutno posoudit veškeré energetické toky, ať s některými z nich zadavatel hodlá něco činit nebo ne, výpočetní model se vytváří na základě skutečně spotřebované energie a podle skutečných okrajových podmínek,
u energetického posudku lze posuzovat předem vybrané a zadané parametry a lze použít normové okrajové podmínky (např. TNI 73 0331 - Energetická náročnost budov - typické hodnoty pro výpočet)

znázornění informativního toku energie

Rozdělení tepelných ztrát - stávající stav

Analýza spotřeb energie na vstupu

Analýza jednotkové ceny

Grafické vyjádření úspořené energie

Průběh CF

Kumulovaný diskontovaný CF